Utrpení je stále mé
Slovo jednoduché
Drzé a sladké odkapávání z jazyka
Nejasně popisuje chuť krve
Objevuje se Vzdálený pláč
Z bezedné stundě
To je moje duše.
Nemůžu slyšet slova
Tak vhodím své srdce dovnitř
jako minci
A přeju si aby se potopilo, navždy.
Účel, oběť,
nebo pouze pokušení?
Je můj smutek nic než jen perverze
mojí ješitnosti?
Nikdy mne nezajímal tento slabý sklon
tahle paranoidní tendence
k davu.
A v tom všechnom rachotu
Veškerá vina.
Ticho by mohlo odnést muj duch pryč
z klesající obsese.
Pryč od hlupáků a jedovatých much.
Zrození snílka.
Pohleď, anděl pomsty
Lev
Ohnivý meč
Běda, břemeno mého srdce
je neupokojené násilí
Nesplněné utrpení
Ticho.
Když jsem konečně sekl hlouběji
do masa mojí viny
Ne-nahé tělo studu
a žíly lítosti
se otevřely
Posílajíc řeky krve
do mých úst
Utrpení je stále mé.
ÁÁÁÁááhh, utrpení je stále mé
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat