V čase potřeby
Nevidím účel tohoto života, proplouvám,
Snažím se na tebe zapomenout, tak jako ty jsi zapoměla na mě
V tenhle čas nezbylo nic, co bys vzala, tohle je sbohem...
Léto je míle a míle daleko
A nikdo mě nepožádá abych zůstal.
A Já, bych měl očekávat tuhle změnu abych zmírnil bolest
A Já, bych měl odstoupit z deště, odvrátit se.
Blízko konce všeho proplouvám skrze stupně blouznění
Narozen skrze měřítko ztracených myšlenek podstaty smrti
Odtržen od jádra mé duše
Léto je míle a míle daleko, A nikdo mě nepožádá abych zůstal.
A Já, bych měl očekávat tuhle změnu abych zmírnil bolest
A Já, bych měl odstoupit z deště, odvrátit se.
V časech, kdy temnota pomalu opadává, ale nikdy to neudrží.
mohl by mě někdo hlídat, v čase potřeby.
Léto je míle a míle daleko, A nikdo mě nepožádá abych zůstal.
A Já, bych měl očekávat tuhle změnu abych zmírnil bolest
A Já, bych měl odstoupit z deště, odvrátit se.
A Já, bych měl očekávat tuhle změnu abych zmírnil bolest
A Já, bych měl odstoupit z deště, odvrátit se.
středa 19. srpna 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)



Žádné komentáře:
Okomentovat